Čtení pro pobavení
...postřehy z denního života s krysaříkem a nejen o něm :-)

MALÁ VZPOMÍNKA NA ROK 2009...LETÍ TO... VIDEO

JE LIBO TROCHU ZELENINKY? :-)))

 Krysařík je hlavička, nikdo kdo je jeho majitelem o tom asi nepochybuje... Stále překvapuje,stále koumá, až to vykoumá, ku svému prospěchu nejlépe samozřejmě. Tak si tak letos hezky opečovávám svůj hráškový záhonek, pravidelně zalévám a chodím okukovat kdy už bude k jídlu. U této činnosti krysaříci svědomitě sledují, ale k práci a pomoci se nemají, jak jinak, sebranka jedna.... To se však diametrálně změní, jakmile začne období degustace výpěstku, na odlétávající prázdné slupky se stojí "fronta" a je třeba zavézt spravedlivé dělení. Nějaký čas se nic nedělo, až tak jednou něco dělám na zahradě a "běží" kolem mě jedna z rostlinek s hráškem...ha...a samozřejmě vlaje za přešťastným krysaříkem, že zvládl "táhnout táhnout" až vytáhnul. Koukám jako puk na tu troufalost malého tvorečka uzurpovat můj těžce vydobytý hrášek a než se otočím, vidím dalšího, jak urputně táhne táhne, až si elegantně utrhne lusk a ihned konzumuje. TAK... viníci byli viděni a usvědčeni ze zpronevěry :-) Moje hartusení smozřejmě nechápali, co mi jako vadí když jsou tááák šikovní a dělají jen to co já - trhají, a klidně, když jsem šla honem otrhat zbylý zralý hrášek se za mými zády zmocňovali dalšího lupu :-) Situace nadmíru vtipná, jak místo slimáků, ze zahrádky odháním smečku krysaříků se slovy "okamžitě ten hrášek pusť z tlamy".... Úspěšně jsem tedy zahnala krysaří "mandelinky" a šla s klidem domů....jen jsem zpoměla, že ani beardedka není úplně hloupé stvoření,takže poslední "ránu z milosti" zasadila naší hráškové chloubě Duffynka, která se neobtěžovala "tahat a trhat" jak krysulíni, ale hezky si do hrachu lehla a sezobala co našla... rada dne tedy zní " S KRYSAŘÍKEM NA ZAHRADĚ, DEJ SI POZOR CO TI KRADE" !!! :-))) Ilustračně záhonek po částečném "nájezdu" a s naprostým "neviňátkem" Eninkou.

JARO 2012 - VIDEO

SKANDÁL!!! KRYSAŘÍČCI Z JONGALU BYDLÍ V BOUDĚ :-)))

Ano, různé informace lze pojmout "bulvárně" či "nebulvárně"... prvotní zděšení po přečtení titulku doufám na tvářích vystřídá Váš úsměv milí návštěvníci :-) Jaký komfort bydlení my majitelé a chovatelé nabídneme svým psů, je jen v našich rukou, pelíšky lze pořídit od nejlevnějších až po ty cenově mírně astronomické. Pravdou je, že krysařík za nejlepší lože považuje postel a to ještě pěkně zavrtaný pod peřinou, kde s rezistencí mořské přílipky "drží" a nehodlá se "odlepit". Další v pořadí jsou deky a měkké pelíšky všeho možného i nemožného druhu. U nás už léta letoucí "frčí" také jeden z venku sice ne příliš prostorný a "pohodlný", vnitřní teplý pelíšek mu ale zajišťuje častou návštěvnost krysařího osazenstva a jsou ochotni se i uskromnit na prostoru, hlavně když "chytnou flek". Dřevěná bouda...slzu bych zamáčkla při pohledu na ni....je totiž s láskou vyráběná mým úžasným manželem na míru našemu prvnímu pejskovi Cirouškovi, takže v únoru oslaví spolu s ním již deset let existence. Až na jedna trošku ožužlaná dvířka je stále funkční bez chybičky. Jak už to chodí, mláďata a psí nevyjímaje se učí napodobováním. Gerta a Griffinek s mámou Enie se poskládají klidně jako klubko hadů, hlavně že jsou spolu...

VYSOKÝ STUPEŇ ČUMIVOSTI

Zaujala mě nedávno v televizi kuriozitka, kdy dva mladící přestavěli starou škodovku na limuzínu. Inu...povedlo se jim to, kluci šikovný. Prohlásili o ní taky, že má tzv "vysoký stupeň čumivosti". Jen jsem se pousmála, protože je to úžasný slovní obrat... Přestěhování do domu bylo dlouho plánováno a jsme tomu rádi já i manžel, člověk může po paneláku opět "volně dýchat". Bohužel vysoký stupeň čumivosti nemá jen ona hezky přestavěná škodovka, ale i náš pozemek, kde samozřejmě krysaříky, kteří hlídají o život nelze přeslechnout. Cožpak ještě o to, člověk je i rád, když je případný "vetřelec" nahlášen. Jenže když takhle hlásí smečka už desátého člověka, tak by taky mohly přijít k úhoně sousedské vztahy :-)) Chudáci psi jsou v tom ale občas úplně nevinně....Kolemjdoucí občané starší věkové kategorie na psy různě pošišlávají, jak jsou ale "lostomilí", matky s dětmi se jdou na plot téměř "nalepit", div že dítě nenabádají ať si pejsky hladí, majitelé psích jedináčků "asociálů" je nechají při procházce řvát u plotu na smečku, asi v domění, že mu obohatí jeho "sociální" život, další se zase zastavují aby si psy spočítali.... Člověku by srdce zaplesalo, kolik pozornostia tedy i reklamy krysaříci takto mají, ona letící smečka jdoucí zahnat vetřelce docela vzbuzuje respekt... Mě však z těchto "takyobdivovatelů" stéká adrenalin do žil a mám občas chuť je poslat "kamsi kde slunce už zapadlo". Vrcholná diplomatická bitva tedy v naší domácnosti byla svedena o manželovo přesvědčení, že plný plot musí být ohyzdný. Výsledek bitvy - všichni přežili, závěr je - "plný plot taky plot, no tak dobře, ale vysoký jen tak jak je ten nynejší". Nezvaní čumilové tedy budou mít na jaře doufám utrum a konkurence na výstavách se bude radovat, že Jongalíci sedí doma, protože šetří na plotové latě :-)) Těší mě, že čumivost není jako chovateli na obtíž pouze mě a podle zpráv různých přátel a kamrádů zjišťuji, že to neřeším sama:-))

HODNÁÁÁ... 

Naše poslední krysaří "nadělení" se jmenuje vznešeně Chamomila, podomácky jí říkáme úplně normálně Kamilko. Jelikož a protože je to polosestřička naší Ketty, tak nějak už jsme věděli "do čeho jdem". Kamilka je pokušitel, blivajzník a adrenalinový sportovec, vidět ji není jen když spí. Když je chvíli "klid" s obavami jdu pokukovat co důležitého zas onen malý "spratek" vyvádí, že je tak ticho. Úsilí, které tento malý tvoreček vydává k tomu, aby se co nejdříve přerazil je nezměrné a nezničitelné. Proto ji taky milujeme, stejně jako Ketty. Jako ona má také nádhrené hluboké oči, kterými Vás utáhne na vařené nudli. Jenžto výchova být musí a zejména ta společenská, když jde o společenské plemeno, vypravila jsem se s Kamilkou popřát nedávno k svátku babičce. Na vodítku už jsme pár výprav podnikli a tak nám cesta k asi 500m vzdálenemu bydlišti trvala asi "jen" 15 min. Kamilka razí heslo "za sušené masíčko šla bych světa kraj a když mi řekneš že se teda bát nemám a je to v pohodě, tak teda půjdu nóóó,...ale bez smečky je to vopruz stejně". Po příchodu a blahopřání u babičky se o ni samozřejmě všichni zajímali a na kdejaké dobrůtky lákali, ovšem tůdle nůdle, Kamilka je krysařík jak se patří a neví, proč by jako se měla kamarádit s jinýma lidma než s paničkou když je nezná. Bloumala bloumala chvíli a pak si vyskočila na "bobek" od sedačky a usnula spravedlivým spánkem štěňátek. Všichni se svorně sholi, že je to ale móóóc hodné štěňátko...no...výbuch smíchu jsem na místě potlačila, ale opakuju si to při každé její lumpárně, kterou od tédoby stihla udělat :-)) Taky máte hóóódné štěňátko?